Ami. Proč se svět jiným zdá,E vždyť čím byl, je i dnes,
dob je čtvDmiero a Goči jsou dvCoje,
/: vzdA7uch je stDmiejný, i voda je stAmiejná, i les,
jenom Eon se už nevrátil z Amiboje. :/
Dnes je pozdě se ptát, kdo byl po a kdo před,
kdo to v hádkách nás dvou více projel,
/: nikdy víc mi tak moc nescházel jako dnes,
když se už nevrátil zpátky z boje. :/
Neměl hlas, vážně ne, ale zpíval moc rád,
ať jsem řek', co jsem řek', on mlel svoje,
/: já byl spáč, ale on nenechával mě spát,
no a včera se nevrátil z boje. :/
Ne že bych brečet chtěl, ne, to ne, nemám sil,
ale byli jsme dva, a mám dojem,
/: že se zved' severák, oheň můj uhasil,
když se on nevrátil včera z boje. :/
Jaro stáhlo si svůj krunýřek ledový,
povídám:"Kouřil bych, kámo, co je?",
/: "Dáme žváro?", a nic, ticho mi odpoví,
neboť on se už nevrátil z boje. :/
Naši padlí tu jsou, jako by nepadli,
drží stráž, hruď na hruď vedle sebe,
/: na nebi modravém stromy se zrcadlí,
celý les modrý je jako nebe. :/
V pokoji místa dost, co teď s tím udělám,
vše, co bývalo naše, je moje,
/: já nechci nic, podivný pocit mám,
že to já jsem se nevrátil z boje. :/
|