NAVŽDY Do dnů já tiše vplouvám roztouženej dál žít, když s ránem v očích vstávám, mý srdce začíná zas´bít. Pak slyším náhle svůj pláč, pak slyším zvony znít, když s nocí hledám její tvář, tvář duše mý,já vím že: 1/Vzdálenej je most, most přes mou budoucnost, v ní vzdálenej je soud, kde opouštíš mě s tmou. 2/A tak veď mě ve tmě dál má touho neklidná, tak veď mě ve tmě dál, než na cestu se dám. A tak pláčou v nás, pláčou únavou s životů,co čas nám svěřil do rukou. Navždy snům good bye pak s nekonečnou tmou, navždy dnům,nám daj, a my půjdem za duhou. 3/Je nám dána plná moc žít jen tak pro radost, dem stále s otázkou za odpovědí svou. 4/Sme životů svejch film, sme pány vlastních chvil, sme večnejch dnů jen část, pár vteřin v hodinách. -//-