Sedmikrásko,
ten, kdo stůně,
toho léčí
tvoje vůně.
Sedmikrásko,
každé ráno
voníš láskou mou.
Sedmikrásko,
už několik dlouhých týdnů tě hledám.
Najdu tě ? Kde jsi ?
Blízko.
Díval jsem se přece dobře,
prošel jsem všechny slavné botanické zahrady ve všech velkých městech,
ale nenašel jsem tě.
Listoval jsem v nejcennějších herbářích,
ale nenašel jsem tě, kde jsi ?
Blízko.
Hledal jsem tě v zákoutí zámeckých parků,
bylo tam mnoho krásných květin,
ale tobě se nemohla rovnat žádná.
Ukrýváš se přede mnou ?
Ne.
Je to má vina, že tě nemohu najít ?
Hledám tě na nesprávných místech,
pověz, kde jsi ?
Blízko.
Sedmikrásko,
ten, kdo stůně,
toho léčí
tvoje vůně.
Sedmikrásko,
každé ráno,
voníš láskou mou.
Sedmikrásko,
léta dlouhá
je v té vůni
moje touha.
Za svítání
jsou v té vůni
všechna přání má.
Nevzpomínám si už,
co o tobě říká květomluva,
znamenáš snad hojnost a bohatství ?
Ne.
Žárlivost ?
Ne.
Snad touhu a náklonnost náhlou.
Přihořívá.
Znamenáš snad prostou lásku ?
Možná.
Sedmikrásko,
ten, kdo stůně,
toho léčí
tvoje vůně.
Sedmikrásko,
každé ráno
voníš láskou mou.
Sedmikrásko,
léta dlouhá
je v té vůni
moje touha.
Za svítání
jsou v té vůni
všechna přání má.
|
