Skrz vyhřívající se mraky letních much
Zahrada se dme více než tisíci způsoby
Navždy mrštěna do nebeských snů
Drápe se na hrob mrtvého nazareťana
Sleduji bouři, jak se blíží
Temnota volá mé jméno
Stromy se stávají neklidnými
Cítí změnu období
Jejich ovoce shnilo
Kdysi zakázané a směřující ke smrti
Nit života leží přetržena
Na pokraji ráje
Pošklebující se větry nenávisti uvolnily
Tříštění se vysokých věží, které svírají slunce
Spáry rozprostírají její závoj
Stížnost, náš čas nadešel...
Podzim rozprostírá svá zlatá křídla
A klade cestičky pro ty, co byli nespatřeni
Zamotaná síť zlého přediva, nakonec...
Zima se rodí z neplodných stehen,
Aby znovu promluvila, aby zabila slepé
A zahodila zkrácené otěže k oblakům
Modlili se k vycházejícímu úplňku
Diana pohybující se s tak nekonečnou přitažlivostí
Tak osaměle zahalena v pokrývce snášející se noci
Kolik tajemství mohou vyčíst ve tvé tváři?
Poznají z majestátu,
Z krásy lapené v bezesném spánku
A šarlatových moří, že krvácí zmrzlé břehy?
Zmírní jejich "bůh" spoutané lásky
Naši vládu z planin tam nahoře nebo ustoupí
Ve strachu před Chaosem burcujícím válku?
VÁLKA!
Zšikma vyrvi hřeby,
Které tě držely, skrývajíc se hlubuko
Modlitby září jsou znavené
Vypal svatyně spoutané ovce
Veď povstání
Světa, který nehledá konec
"Jsme co jsme, co budeme, opět..."
Vystupujíce najevo; zahaleni v teroru
K potěšení tobě podobných
Poskvrň mléčný západ Slunce rudou
A nechť další...
Léto umírá...
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.