Sílu měl, chtěl si dobrou práci najít, řek, že na náš dům pár zlatejch našetří a tak v dálce za kopcem, jednou našel tu svou zem, tam našel si svý tichý závětří. To já jsem měla jít tenkrát za ním, projít křížem-kráž tou zemí neznámou, kdyby požehnal nám bůh, taky dejchat stejnej vzduch a navždy žít pod něžnou ochranou. Jenom vítr v západní Virginii, jó, ten jedinej teď zná mý pokání. já nechtěla s ním jít, ale bez něj nemám klid a větru jen dnes o tom vyprávím. Celá štěstím tála bych, kdyby se vrátil, potom koupila bych vína plnej džbán, snad v dálce sníh a mráz, mu připomíná zas jak pil svojí klí a tadiján. Jenom vítr v západní Virginii, jó, ten jedinej teď zná mý pokání. já nechtěla s ním jít, ale bez něj nemám klid a větru jen dnes o tom vyprávím. Já bála bych se potom celý léto, že zas tažní ptáci křídly zatřepou, vždyť k dejchání je vzduch, no a k požehnání bůh a křídla přece k odlétáni jsou, vždyť k dejchání je vzduch, no a k požehnání bůh a křídla přece k odlétáni jsou,