Jsem ti voda, jsem ti vítr, nabírej mě do dlaní, zapírej, že jsi teď říkal, stejně se ti ubráním. Jsem ti oheň, jsem ti víno, můžeš za nocí se hřát, čím blíž, od lásky nemít strach, kytky trhat na lukách. Říkáš mi, když léto končí, každý půjdem cestou svou, líbáš mě a pak se loučíš, spokojený se svou hrou. Jsem ti voda, jsem ti žízeň, zapíjej si se mnou žal, zapíjej tu temnou píseň mou, ty jsi k ní slova psal. Jsem ti trní, jsem ti růže, jsem ti cesta, jsem ti háj, zůstaň na té cestě se mnou, veď nás dál, nebo uteč, mosty spal. Říkáš mi, když léto končí, každý žijem jiný vztah, směješ se a pak se loučíš, láska prý šla blízko nás. Jsem ti kámen, tak mě zvedni, sevři pevně do dlaní, jsem ti vzduch, tak se mi vyhni, radši dřív, než-li rád tu začneš mít. Jsem ti vzduch, tak se mi vyhni, radší dřív, než-li vdechneš z plnejch plic.