Já celej den jen kolem koní točím se, já chodím s nima spát, můj grošák se mnou v sedle honí zbloudilý stáda častokrát. Každej chlap ve mně jenom vidí divokou dceru rančerskou, po jiných holkách v městě slídí, mně nikdo nemá za ženskou. Aji o dle ji ti jou ... Vadí jim džiny mý jsou vytahaný a vesta má je místy děravá, mám košile sluncem vyšifovaný a jezdím prej jak bezhlavá. Boty mám zablácený, klobouk věčně zaprášený, to mi nesedí, že ve mně dříme duše ženy, jó dle i tí, to ale chlapi nevědí. A tak až jednou po klekání, náš předák půjde domů spát, zkusím mu zmáčknout žebra zbraní, ať holka do sporu se dá. Pak na slamníku v rohu půdy, nad námi jenom střechy štít, tam pozná, chudák, se vším všudy, že jsem ženská jak má být. Aj dle ji jou ti ...