Hollis brown ten žil
tam kde město okraj vystrčí
se ženou a pěti dětma
v polorozbořený chatrči
Hledal práci a peníze
Chodil za ní v cárech míle snad
Tvý děti sou tak hladový
Že se ani nedokážou smát
Oči tvého mimina šílený se zdají
A za rukáv tě tahají
Přecházíš po podlaze a dívíš se proč
S každym dechem kterej plíce kejchají
Krysy se ti dostaly na mouku
Otravu krve tvá kobyla má
Myslíš že to někdo vůbec ví?
Že to někoho vůbec zajímá?
Modlíš se k pánu tam nahoře
Prosíš že přítele bys chtěl
A tvý prázdný kapsy ti říkají
Že seš dál zcela bez přátel
Tvý děcko teď křičí hlasitěji
V mozku ti ten křik buší
Jak špinavej větrem hnanej déšť
Křik manželky ti rve uši
Tráva kolem ti zčernala
A voda ve studni už nestojí
Za dolar poslední z posledních
Máš zásobník se sedmi náboji
Venku kdesi v divočině
Bezcitném kojot právě vyl
Nespouštíš oči ze zdi
Kam jsi pistol pověsil
V mozku ti tepe krev
Nohy si říct už nedají
Oči máš upřený na tu zbraň
Kterou tvý ruce svírají
Sedm vánků u tvý barabizny
Kolem dveří zvoní hranu
Třeskne sedm výstřelů
Jak zadunění oceánu
Sedm lidí na farmě umřelo
V jižní Dakotě se přihodilo
A kdesi někde daleko
Se sedm jinejch narodilo
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.