SuperMusic.sk
Kdepak jsi byl, můj modrookej synku? Kdepak jsi byl, můj milovanej chlapče? Klopýtal jsem po úbočí dvanácti zamlženejch hor Šel jsem a plazil se po šesti klikatejch silnicích Vkročil jsem do středu sedmi smutnejch lesů Stanul jsem před tuctem mrtvejch oceánů Byl jsem tisíce mil v útrobách hřbitova A bude padat, bude padat, bude padat Nepříjemnej déšť A copak jsi viděl, můj modrookej synku? Copak jsi viděl, můj milovanej chlapče? Viděl jsem dítě právě narozený vlky obklopený Viděl jsem diamantovou dálnici na který nikdo nebyl Viděl jsem černou větev z níž pořád kapala krev Viděl jsem místnost plnou mužů s krvácejícími kladivy Viděl jsem bílej žebřík pod vodou Viděl jsem deset tisíc žvanilů se zlomenými jazyky Viděl jsem ostré zbraně a ostré meče v rukách malejch dětí A bude padat, bude padat, bude padat Nepříjemnej déšť A co jsi slyšel, můj modrokej synku? Copak jsi slyšel jsi slyšel můj milovanej chlapče? Slyšel jsem hrom jak hřmí svý varování Slyšel jsem hukot vlny která by zatopila svět Slyšel jsem tisíc bubeníků zprávu bubnovat Slyšel jsem desetitisíce šeptajících a nikdo neposlouchal Slyšel jsem jednoho hladovět a mnoho se jich smát Slyšel jsem píseň básníka kterej umíral ve stoce Slyšel jsem klauna kterej křičel v aleji A bude padat, bude padat, bude padat Nepříjemnej déšť Koho jsi potkal, můj modrookej snyku? Koho jsi potkal, můj milovanej chlapče? Potkal jsem malý dítě s mrtvým poníkem Potkal jsem bílého muže na procházce s černým psem Potkal jsem ženu s tělem v plamenech Potkal jsem dívku která mi dala duhu Potkal jsem jednoho kterej byl zraněnej láskou Potkal jsem jednoho byl zraněnej nenávistí A bude padat, bude padat, bude padat Nepříjemnej déšť Co budeš dělat teď, můj modrookej synku? Co budeš dělat, můj milovanej chlapče? Jdu zpátky ven než spustí se ten déšť Půjdu do nitra nejhlubšího černýho lesa Kde je mnoho lidí s prázdnejma rukama Kde kuličky jedu zaplavujou jejich vody Kde domov v údolí jim splývá s vězením Kde je katova tvář vždycky dobře skryta Kde je ohavném hlad a duše zapomenutá Kde černá je tou pravou barvou a nic je číslem A já to vyslovím a budu si to myslet a budu to dýchat A zavolám to z hor aby to všechny duše viděly A pak stanu na oceánu odkud se nazčnu potápět Budu moc dobře svou píseň znát než ji začnu zpívat A bude padat, bude padat, bude padat Nepříjemnej déšť

💬 Komentáre

Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.