AmiJe jaro,Gvětry Evanou od jihu Amido cely,
sbohem či Cnashledanou, Gobecné veseElí,
Amijsou stromy plné Gmízy a Fněkdo jiný skElízí
Amito, co jsme zaseGli, Eto, co jsme zaseAmili.
Ačkoli dozvonilo poslední zvonění,
přec v duši temno zbylo a v srdci vězení,
po vinných ani slechu, a jiným ku prospěchu
jsou naši ranění, jsou naši ranění.
Je jaro, ledy plovou s narkózou do žíly
a s maskou sametovou jde ústup zdvořilý
a na mohyle něhy mráz uhrabává sněhy,
jež zimu přežily, jež zimu přežily.
®:
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.