On: Jarní mráz květy třešní spálil na zem spad' hnědej prach já si právě svý věci balil a šil díry na džínsách Venku sníh svatbu čertům chystá a můj vak tloustne dál jen ta hustá mlha přede mnou je jistá jak jsem si už spočítal. Refr.: I když zlatý klapky na očích mi brání vidět za svou láskou i strach já psí smečku zapřahám do proutěných saní a opouštím tvůj práh. Ona: Připouštím, že mi prachy voní kožich, ranč, koní pár čím dál víc se mi v hlavě honí kde hledat ten štěstí dar. Chtěla jsem, abys ryby chytal a tu co umí plnit přání chyt' i když nejsi horkokrevnej Ir či Ital měl bys hned teď vyrazit. Refr.: Moje klapky zlatý na očích mi brání vidět za svou touhou tvůj strach ty psí smečku zapřaháš do proutěných saní a opouštíš můj práh Oba: Ujel zpátky pět kilometrů když se led změnil v tříšť co ho v těle hřálo v promočeným svetru byl jen hubenej zmrzlej svišť. Roztál sníh a máj květy třešní zas do větví nasypal poslední službu farář mešním vínem mu prokázal. Refr.: Poměnkový oči zlatej závoj zdobil neviděls pro lásku svůj krach teď ti kočár zapřahaj za šest vranejch kobyl a opouští náš práh. Poměnkový oči zlatý šňůrky roní zůstal jen rozehranej šach a tvůj kočár zapřahaj za šest vranejch koní a opouští náš práh.