NCapsal jsem jmGéno svý nCa zdi,
nFa všechny zdi, který znCám,
nGapsal jsem jmFéno svý nCa zdi
rFáno, než Cotevřu krGám,
přCed léty vGe stejnou chvCíli
v prFavici držel jsem nCůž
a všGichni ti, cFo po něm zbCyli,
s nadšením hrGáli mi tCuš.
V okolí týhletý války
tenkrát už stávala zeď,
a popsaný popravčí špalky
stály tam, co stojí teď,
slyším zas slavičí hlasy
a na tváři rozlitej hněv,
jak barvičky tý jejich krásy,
která nám tak pije krev.
®: PřFiklušou zdáli tím vCečerním tGichem,
k zFemi se svalí a dCusí se smGíchem,
lFíce si hladí, než spCálí je plGamen,
a sFetřesou mládí jak zlCou tíhu z rGamen.
Z půlnoci rána jak kyjem
a najednou, kdo by to řek',
jsme chytří a trochu moc pijem
a bijem svý děti, ten vztek,
napsal jsem jméno svý na zdi
a čekám, až setře je čas,
napsal jsem jméno svý na zdi,
/: stejně jak každýho z vás. :/
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.