®: V^Cítr si na strništi p^Gíská, p^Cokaždé si jinak nalad^Gí, z ^CE přejde klidně do A d^Guru a v^Cůbec mu to nevad^Dí, m^Cám vítr r^Emiád, ^Aumí se sm^Dát. 1. Řekni mi, v^Gětře, přestaň hrát, už přestaň hrát, odpov^Aěz, na co se pt^Dám, mám otázku, proč je tak t^Gěžké míti r^Cád, tju dup tu ^Da, a těžké hrát si na lásk^Gu. 2. Proč svítání je každý den, je každý den, každý den je jinačí, je jinačí, a proč já blázen vlastně jsem, tju dup tu a, když to, co mám, mi nestačí. ®: 3. Tobě já, větře, rozumím, já rozumím, tvou volnost mít pro sebe, jó, tu bych chtěl, tu volnost já ti závidím, tju dup tu a, to pak, co chci, bych taky měl. ®: ®: V^Cítr si na strništi p^Gíská, s m^Cou kytarou se nalad^Gí, z ^CE přejdem klidně do A d^Guru a v^Důbec nám to nevad^Gí.