1. P^Amio koleji rezat^Gý supí vl^Amiak, nemá cíl, uhán^Gí vzhůru str^Amiání, žádný c^Festující není v něm, on j^Cede jenom tak, a ž^Gádný mašinfíra mu nebr^Amiání. ®: T^Cen vlak má z^Felenou snad v^Ce všech stanic^Gích a každej v^Fí, že vozil vždycky sm^Cích^G, k^Folikrát mašinfíra v^Celel: seskočit, tak, hoši, d^Folů, tlačit, ^Gať jsme na kopc^Ami(A)ích! 2. Naposledy jede cestou stokrát známou, prach uhýbá pod koly, chce si hrát, starý vlak, co kdysi tolikrát se rozjížděl se slávou, má se své železnice vzdát. ®: 3. Za pár kilometrů tahle cesta skončí, starý vlak zůstane v depu stát, a vzpomenou si na něj jenom kluci, když se loučí s osadou, kam jezdil jejich vlak. ®: ®: