Tereza: Ze všech mých myšlenek jsou nejhezčí ty ranní i když si vypnu mobil hodinu před spaním. Když přijde dlouhá noc, než mi myšlenky rozsvítí den, když se mi bude zdát o tom, jak se milujem. Adam: Zo všetkých myšlienok sú najkrajšie tie v noci, keď myslím na teba, to je hneď iný pocit. Rozdeliť nás môže len ranný lúč, ale kým to príde, čo najbližšie pri mne buď. Tereza: Najednou tma není tak velká, stala se z ní jenom myšlenka. Spolu: Jak si večer vanu napustím, jak se v ní slza i štěstí rozpustí. Tereza: O tom si nechám zdát, o tom si nechám zdát. Spolu: Co nás trápí, ať se rozplyne, jak se v dalším živote už neminem, na noc mě budeš hřát, pod peřinou budeš hrát. Adam: Zo všetkých myšlienok sú najkrajšie tie ráno. Tereza: Ve snech si dovolím i co mám zakázáno. Adam: Zavriem oči a som zrazu tam, kde ty, v myšlienkach som nahý aj odetý. Spolu: Jak si večer vanu napustím, jak se v ní slza i štěstí rozpustí. Tereza: O tom si nechám zdát, o tom si nechám zdát. Spolu: Co nás trápí, ať se rozplyne, jak se v dalším živote už neminem, na noc mě budeš hřát, pod peřinou budeš hrát. A tak si večer vanu napustím a slzy klidně rozpustím a tak si nechám zdát o nás si nechám zdát. Jak ten smutek pomine, jak budeme myslet na jiné, co nás budou hřát, pod peřinou budou hřát. Tereza: Ze všech mých myšlenek jsou nejhezčí ty ranní.