Dopis má známku na obálce,
krvavou ránu pečetí,
úsvit a mlha, zvony v dálce,
za chvíli pošťák řekne ti.
Možná ti v rukou pukne číše,
střepy a víno na zemi,
cigára proužek tiše píše,
že se teď nic už nezmění.
Tak tohle je mý ádié,
tohle je mý ádié,
čekal, že mlčky skloním hlavu,
že tiše šepnu: Ty jsi v právu.
Tak tohle je mý ádié,
slza ti tvář polije,
tak tohle je mý ádié,
tohle je mý ádié.
Stokrát jsem sfoukla plamen vzteku,
dnes užij ty zas mého léku,
tak tohle je mý ádié,
dobře tuším jak ti je.
Nechci už slyšet planá slova,
která jsi tahal z rukávu,
náš vůz teď staví u hřbitova,
raděj si postav na kávu.
Dopis má známku na obálce,
krvavou ránu pečetí,
úsvit a mlha, zvony v dálce,
za chvíli pošťák řekne ti.
Tak tohle je mý ádié,
tohle je mý ádié,
čekal, že mlčky skloním hlavu,
že tiše šepnu: Ty jsi v právu.
Tak tohle je mý ádié,
slza ti tvář polije,
tak tohle je mý ádié,
tohle je mý ádié.
Stokrát jsem sfoukla plamen vzteku,
dnes užij ty zas mého léku,
tak tohle je mý ádié,
dobře tuším jak ti je.
Tak tohle je mý ádié,
tohle je mý ádié,
čekal, že mlčky skloním hlavu,
že tiše šepnu: Ty jsi v právu.
Tak tohle je mý ádié,
slza ti tvář polije,
tak tohle je mý ádíé,
tohle je mý ádié.
Stokrát jsem sfoukla plamen vzteku,
dnes užij ty zas mého léku,
tak tohle je mý ádié,
dobře tuším jak ti je.
Tak tohle je mý ádié,
tohle je mý ádié.
|
Věra Špinarová:
Věra Špinarová:
Věra Špinarová:
