František Nedvěd - Píseň domorodce (Lká ukulele tmou)
(Josef Kumok / Josef Kumok)
Den co den do hlubin se nořím,
v perel říš, vstříc tajemným tmám,
po jedné však nadarmo toužím,
nejkrásnější z perel, jež znám.
®: Lká ukulele tmou, svou píseň tesklivou,
noc sálá žárem vášně a Ty spíš,
přijď než se rozední, Tahiti dokuď sní,
na nebi dokuď září Jižní kříž.
Kytara má až vyláká Tě k milování,
oranží háj se změní v ráj tak znenadání.
Lká ukulele tmou, svou píseň tesklivou,
noc sálá žárem vášně a Ty spíš.
Za noci svou písní Tě lovím,
nelze víc mi bez Tebe žít,
jedenkrát snad přece se dovím,
perlo má, zda mojí chceš být.
®: Lká ukulele tmou, svou píseň tesklivou,
noc sálá žárem vášně a Ty spíš,
přijď než se rozední, Tahiti dokuď sní,
na nebi dokuď září Jižní kříž.
Kytara má až vyláká Tě k milování,
oranží háj se změní v ráj tak znenadání.
Lká ukulele tmou, svou píseň tesklivou,
noc sálá žárem vášně a Ty spíš.
Květy bílé spleť do svých vlasů,
zašeptej, že ráda mě máš,
v tanci dávných Tahiti časů,
srdce své mi na věky dáš.
®: Lká ukulele tmou, svou píseň tesklivou,
noc sálá žárem vášně a Ty spíš,
přijď než se rozední, Tahiti dokuď sní,
na nebi dokuď září Jižní kříž.
Kytara má až vyláká Tě k milování,
oranží háj se změní v ráj tak znenadání.
Lká ukulele tmou, svou píseň tesklivou,
noc sálá žárem vášně a Ty spíš.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.