C, e, aJako kluk jsem míval Fsen
u mněG stál kantor s notísCkem,
a on ehned
z matiky máš apět
někdy Fstačí Gjen páre vět,
abys avědel,
kolik Fproblému ti Gchystá velkej Csvět.GCNaše třída elavíc pár,
Fto náš chlív byl Cvětší.
Když nám eznámky arozdával pán dučitel,
i FřediGtel měl Cřeči, že to Fpújde
jenom Gchtít.
eNo a já už avědel sví,
dže to zvládam s bídou,
Ftátúv Gkrám, ten já edávno aznám,
ale Fučení, to Gučení,
jen Cstěží na to F, Gjá moc Cnejsem.
Přišla vojna zelená, chtěj mě učít střílet.
Nabíjet a zamířit, pak stisknou spoušť,
a jenom houšť
Tak vidíš, že to pújde, jenom chtít.
e]No a já už avědel sví,
dže to zvládam s bídou,
Ftátúv Gkrám, ten já edávno aznám,
ale Fstřílení, to Gstřílení,
jen Cstěží na to F, Gjá moc Cnejsem.
Běžel čas a já se bál, že nepoznám tou pravou,
Pak jsem v krámě prodával a najednou,
jsi přede mnou, jen stojíš,
tiše řekneš to sem já.
Najednou jsi vzpominám, na pár slúvek z mládí,
a rázem vím, konec trápění,
když tě nesmělou, chci obejmout,
tak šeptáš na to já moc nejsem.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.