František Nedvěd - Sydney
.
Nejhorší je loučení
U domovních dveří
Jedenkrát tě opouštím
Nastokrát ti věřím
Zase slyším plachá slůvka
Co mi šeptáš potají
A jedny ruce druhé hledají
Jsi můj pláč a jsi můj smích
Jsi můj přístav klidný
po mých zádech spálených
Teď slunce píše SYDNEY
Jako slaný mořský písek
Co mi v očích zůstává
Jsi pořád se mnou
lásko má
Suchý lístek z eukalyptu padá na můj práh
za noci si hledám Jižní kříž
modrá hejna štíhlých ryb tu skáčou po vlnách
kormoráni letí k nebi blíž
Ve snách za mnou připlouváš
velkou bílou lodí
půjdem spolu držet stráž
na skalnatý břeh
budem z útesu se dívat
jak se město probouzí
a ty budeš se mnou
v zemi snů.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.