Když procitnu, něco uvnitř mě se zlomí
Zadržuji čas předtím, než znovu usnu
Žalostná, jsem pro tebe navždy ztracena
Žalostný, jsi navždy pro mně ztracený
Nech mě spát navždy; utéct do oblak
Vznešená emoce vznášející se ve větru
Lidské myšlenky, jako temnota pro oheň
Neodcházím když stíny přicházejí
Pohřbíš bytí; strach, temnou realitu…
Tvé sympatie; ztracena v bezvýznamném
Můj strach a tlukot mého srdce…
Zavřu své oči v tom tichu a složím se v tvém náručí
Cos to provedla?
Odhalila své srdce
Tvé dusící ticho
Trhá mě na kusy
Tak prolom tu pečeť
Kde ticho zůstává;
Kde se milenci trápí
Zlomení a polámaní
Pouze probuzené ticho z truchlících stínů…
Zakotvené navždy v řece…
Když spíš, vidím cos znásilnila…
Ale jak pláčeš, něco uvnitř mě umírá
Když procitnu, něco uvnitř mě se zlomí…
V tvých očích, vidím, jak něco umírá
Cos to provedla?
Odhalila své srdce
Tvé dusící ticho
Trhá mě na kusy
Tak prolom tu pečeť
Kde ticho zůstává;
Kde se milenci trápí
Zlomení a polámaní
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.