Vidím tvůj obraz a vše co cítím je smutek…
Žádnou nenávist, žádnou lásku… žádné neúrodné znamení z dáli
Můžu být na chvíli tebou?
Dovol mi vidět
Můžeš být mnou na chvíli?
Nech to být… Rozhodnutím
Pouze odpuštění zapečetí noc, kde se odhalím…
Pro dávné dny uprostřed děsivých scén
Má láska rozhodla se pro strmý soucit…
Bůh ví, kolik rán jsem se probouzel v mukách;
Zírám do té denní nicoty, ztracen v chybách a divech…
Procházím se po polích plných otrávených květin
Roztrpčen z odpornosti
Odmítám čelit tak vážné a křivolaké realitě
Odzbrojila jsi mne svým klamem
A pak jsem zmizel v bledých stránkách, co už byly sepsány
Vytrvalost a oddanost každého zabíjí
A démon otevírá náš pokoj
A něco umírá…
Něco uvnitř mě umírá
Topí se v údolí slz okolo mne
S vatrou nadějí se můžeme vznášet, jako bychom tančili ve vzduchu…
A v té chvíli nakonec najdeme útěchu;
Hojnost září více než kterýkoliv sen
Ráno se láme tak chladně… tak chladně
Má tvář vypadá tak staře… tak staře…
Rozdírám si nehty o zeď, co jsem kolem sebe postavila
Jenom ve stínu můžu být volná…
Jenom ve stínu můžu být… mnou
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.