Skryta svou poustevnou
vnímám vnější svět zblázněný,
v dlaních schovám tvář bezkrevnou
hlava slábne, má zatmění.
Nejtišší uslyším znít.
Chór svých padlých andělů
až prolétnou mi nad hlavou,
já jim v hlavě ustelu
i když tu hlavu svou mám bolavou.
Chór mi smývá dnů návěj.
Sama skryta svou poustevnou
doma na půdě pod střechou,
cítím v sobě moc objevnou,
vítat anděly s útěchou.
Nejtišší uslyším znít chór.
Chór svých padlých andělů
až prolétnou mi nad hlavou,
já jim v hlavě ustelu
i když tu hlavu svou mám bolavou.
Chór svých padlých andělů
až prolétnou mi nad hlavou,
já jim v hlavě ustelu
i když tu hlavu svou mám bolavou.
Chór mi smývá dnů návěj.
Chór svých padlých andělů
až prolétnou mi nad hlavou,
já jim v hlavě ustelu
i když tu hlavu svou mám bolavou.
Chór svých padlých andělů
až prolétnou mi nad hlavou,
já jim v hlavě ustelu
i když tu hlavu svou mám bolavou.
Chór svých padlých andělů
až prolétnou mi nad hlavou,
já jim v hlavě ustelu
i když tu hlavu svou mám bolavou.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.