Víkend je poušť,
láhve maj schůzi před spaním,
láhve jsou armádou,
poslední kapkou brání splín.
Kyselina sírová
leptá světla barová,
kyselina sírová
leptá můj mír.
Ubrusy brousí šíp,
co míří střepem na mou tvář,
střep proťal přímkou sál,
má hlava padá na polštář.
Svět kolem mojí vinou
stává se kyselinou,
svět kolem mojí vinou
je zrádnej vír.
Dvě nohy naproti
skrývají v sítích známej sen,
co končí většinou,
když slunce konstatuje den.
Kyselina sírová
leptá světla barová,
kyselina sírová
leptá můj mír.
Voda je hluboká,
proudí a není vhodná k pití,
most už mě nevnímá,
má strach a tak se za mnou zřítí.
Svět kolem mojí vinou
stává se kyselinou,
svět kolem mojí vinou
je zrádnej vír.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.