Když na dosah se může zdát
okamžik sblížení,
do ruky málem dá se brát
to, co je vzdálený.
Oči tvý
nevidí
pro ty střípky blýskavý,
paměť tvá
zamlčí,
co ti víra tvá chce skrýt.
Co pozdě k ránu dá se přát,
omamnou krásou zní,
po větru dá se touha tvá,
oklamaná chce být.
Oči tvý
nevidí
pro ty střípky blýskavý,
paměť tvá
zamlčí,
co ti víra tvá chce skrýt.
Po větru dá se touha tvá,
oklamaná touha tvá,
touha tvá, touha tvá.
Když na dosah se vážně zdá,
co bylo vzdálený,
srdce chce jásat, můžeš spát,
je to jen mámení.
Oči tvý
nevidí
pro ty střípky blýskavý,
paměť tvá
zamlčí,
co ti víra tvá chce skrýt.
Oči tvý
nevidí
pro ty střípky blýskavý,
paměť tvá
zamlčí,
co ti víra tvá chce skrýt.
Oči tvý
nevidí
pro ty střípky blýskavý,
paměť tvá
zamlčí,
co ti víra tvá chce skrýt.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.