CKdyž odseDdlávám ráno Emisny - svou větrnou Cstáj,
Amii poslední z Dchromých ptáků Emiválku vzdá a Aodletí
Cdo čtyřech stran
najednou s tebou víc
než Amibez tebe sám.
Když úsvit mě v očích bolí, mám ten odvěký strach
plavců co k břehům zatím neznámým se přiblíží
a zůstanou stát
nesmělí
jak svázal je hlad.
Ref:
GMá krajino Cbílých míst,
Emimá hvězdo Dna mapách ztrEmiacených
ještě jsi Amisvá jenomže C Gjá.
GDo pavučin Cptačích hnízd,
Emimůj ostrove Dstokrát vysnEmiěný
spoutám tě Amivším o co jsem C Gstál.
Snad právě dnes ráno, vyplouvám na poslední z cest,
mám španělskou krev a víno divoký
a mírnou loď
jak můžeš jen chtít
ve vlnách jsem utopil klid.
Ref:
Má krajino bílých míst...
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.