Pomalu Gkouzlo ztráceFjí básničky Ctobě napsaGný,
bláhovejch slůvek závěFjí po bitvě Cdávno prohraný
ptám se, co GdálF.C, G
Už jsi tak strašně dlouho pryč, a navíc přestala jsi psát,
a teď si, blázne, klidně křič, v oddělení nálezů a ztrát
se nedovoláš.
*: GTóny rezaFvý oblohou Cpokouší se Gplout,
o ně se tříští pozdraFvy, co k tobě Cnemohly už dolétGnout.
®: Kráso Gmá, trhni tou Fdlouhou opraCtí,
vždyť ráno Amipotkají se všechny Gcesty klikatý,
vysněná, než se mi z Fhlavy vytraCtíš,
labutě Amičekají, až se zas Gvrátíš.
Stužkou svázaný příběhy psaný pod oltář,
rituál roky skládaný a ráno místo písně snář,
co mu stejně nevěřím.
®:
*: Už jsi tak strašně dlouho pryč, tak čekám, až mi začneš psát,
z tý dálky, kde se schováváš, ani slunko nedokáže hřát.
*: Napiš mi aspoň slůvek pár, vždyť na to čekám, vždyť to víš,
vždyť jsem ti o tom stokrát hrál, vzpomínku, lásko, nezničíš.
®:
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.