1:
DVůně Hmitvých vlasů Emina polštáři Azůstala mi,
lhát je Hmihřích pro nějž Emizůstáváme Ačasto sami,
Emijá ti Alhal a teď Dprázdným stěnám Hmitykám,
Emirád bych Aspal, Dmísto toho Hmidál si říkám,
Dvíc než Glhaní Apravda bolíDvá.D7
Ref:
GNezachráAní nikdo z Dlidí strom co D7dolů padá
Gto Adávno Dvím.D7GA AstmívHmiání neGzabráDníš,
Emikdyž je ASlunce D Hmidál, Emikdyž je AMěsíc Dblíž.
2:
Padá sníh v trávě zazářily drahokamy
a tvůj smích vytrácí se spolu s ozvěnami,
já ti lhal, jenže kdybych pravdu říkal,
stejně dnes bych jen prázdným stěnám tykal,
má-li láska zemřít, stejně umírá.
Ref:
Nezachrání nikdo z lidí strom co dolů padá,
to dávno vím.
A stmívání nezabráníš,
když je Slunce dál,
a stmívání nezabráníš, když je Měsíc blíž.
💬 Komentáre
Komentáre budú implementované v ďalšej verzii.