Tenkrát bloudil jsem dny koncem prázdnin, tímhle městem sám jak ztracený, proudem lidí, přesto liduprázdným, jenom se snem, který zdál se mi koncem prázdnin beznadějně vzdálený. Možná tisíckrát jsem kolem šel, možná mnohem hezčí dívky míjel, že jsem žádnou jinou nenašel, že můj svět se jinak neodvíjel, to teď ví jen konec prázdnin vzdálených. Konec prázdnin tenkrát byl, ten mě s létem seznámil, najednou ti oznámil, že jsem tu já. Konec prázdnin vyladil lásku v modrém pozadí, příliš dávno těch pár dnů se nám teď zdá. Teď když náhle oba stejně víme, že si nemáme už dál co říct, stěží ještě někdy vylovíme prázdným díváním se do sklenic, konec prázdnin beznadějně vzdálený. Jako tenkrát koncem letních prázdnin tímhle městem bloudím ztracený, bloudím znovu davem liduprázdným, s dluhem stále nezaplaceným, koncem prázdnin beznadějně vzdáleným. Konec prázdnin tenkrát byl, ten mě s létem seznámil, najednou ti oznámil, že jsem tu já. Konec prázdnin vyladil lásku v modrém pozadí, příliš dávno těch pár dnů se nám teď zdá. Konec prázdnin tenkrát byl, ten mě s létem seznámil, najednou ti oznámil, že jsem tu já. Konec prázdnin vyladil lásku v modrém pozadí, příliš dávno těch pár dnů se nám teď zdá.