Petr: Tváře lidí
kolem jen tiše plynou,
někdo vidí
do duší těžkých vinou.
Do prázdných výkladů,
všech tajných úkladů,
zákoutí v lidském srdci znám.
Bára: Já nevěřím, že tu zůstala jen
zlá temnoty vláda,
dál zas přijde po noci den,
mám naději ráda.
Spolu: Člověk je hříčkou pouhou,
zmítaný vášní, touhou,
často se bílá střídá
s nocí, jež svůj svět hlídá.
Petr: Stále špatné
je to, co lidé činí,
málo platné,
jen sami jsou tím vinni.
A v síti spousty lží
dokážou dýchat, žít,
zákoutí v lidském srdci znám.
Bára: Já nevěřím, že tu zůstala jen
zlá temnoty vláda,
dál zas přijde po noci den,
mám naději ráda.
Spolu: Člověk je hříčkou pouhou,
zmítaný vášní, touhou,
často se bílá střídá
s nocí, jež svůj svět hlídá.
Člověk je hříčkou pouhou,
zmítaný vášní, touhou,
často se bílá střídá
s nocí, jež svůj svět hlídá.
|